• Stále nemá Skype (proboha, pro jaký jiný systém by měl existovat než od Microsoftu?)
• pořád nemá zapnuté sdílení Internetu (i když ho umí..)
• občas se místo volání zrestartuje (u mobilu poněkud nepříjemné) a občas nejde přijmout příchozí hovor (ale to se mi stávalo u iPhone taky)
• příchozí SMS nezobrazí na úvodní obrazovce celou (nechápu proč)
• na některé řádky napsané SMS absolutně nejde ručně umístit kurzor, aby se dal editovat
• nemá český slovník pro psaní a ani nejeví snahu se ho naučit
• skupiny kontaktů jsou omezeny na 20 položek (Proč?  Na druhou stranu na rozdíl od iPhone aspoň ty skupiny umí)

Na druhou stranu:

• Systém je pekný, rychlý a použitelný
• má super zdarma aplikaci na Sudoku
• navigace je použitelná (až na to, že cíl se zadává tlačítkem "AUTEM DO", krásný překlad)
• s přibalenou "USB nabíječkou" se nabíjí svižně - ale s jakoukoliv jinou to pořád trvá věčnost
• má standardní USB kabel, na rozdíl od debilně proprietárního iPhone (stejným kabelem připojím a nabiju Kindle..)

Bohužel si pořád myslím, že N9 by byl lepší mobil a Nokia udělala s MIcrosoftem chybu.

Po delším váhání (a donucen stavem starého iPhone 3G) jsem nakonec s mírnou nechutí pořídil novou "hitovku" (tenhle výraz může mít jak pravdivou, tak sarkastickou hodnotu, podle toho, na které straně barikády stojíte).  V podstatě hlavním důvodem pro upřednostnění nové Nokie před iPhone 4S je stále trvající znechucení z Applu, který mido značné míry "zabil" můj 3G aktualizací systému, kterou telefon prostě nedává.  I když to bylo následně částečně opraveno, pořád se mi tím z bezproblémového mobilu stal šnek (o polovinu rychlejší šnek pořád rychlost chůze nezvládá).  Nevím, jestli to nebyl tak trochu úmysl (dobrá motivace koupit si nový model, ne?), ale z principu odmítám výrobce za takovýto přístup odměňovat nákupem dalšího výrobku.  Takže ke konkurenci, a Android mi tak docela nesedí.

O Lumii toho už i díky zajímavé reklamní akci Nokie s "influencery" bylo napsáno celkem dost, doplním tedy to, co mi v ostatních recenzích chybělo a co považuji za poměrně zásadní.

Z Lumie, respektive systému Mango mám kupodivu přesně stejný pocit, jako svého času z iPhone 3G - dobře vypadá, výborně se používá, systém je zatím nedodělaný a některé poměrně zásadní věci a funkce (zatím?) úplně chybí.  Přijde mi až absurdní, že pokud chce duo Nokia / Microsoft urvat znatelný podíl na trhu obsazeném tak dominantním produktem, nedokážou se přesto poučit z chyb konkurence.  když už nic jiného, měla by to ještě více reflektovat cena.

Co mi na Lumii vadí opravdu hodně:

• Není pro ní k dispozici Skype.  To je pro mne naprosto zásadní aplikace.  Ano, je to podobná situace, ve které jsem byl svého času s iPhonem, a taky mi nezbývalo než se skřípěním zubů vydržet.  Absurdní mi to ale přijde v situaci, kdy Microsoft firmu Skype vlastní - to fakt nejsou schopní vydat aspoň základní verzi své vlastní aplikace pro svůj operační systém???  Určitě je to bude za prvních pár měsíců stát hodně zákazníků.  A proč jsem si tedy Lumii pořídil, když je pro mne Skype tak zásadní?  Jednoduché, uvažoval jsem původně o Nokii N9, která Skype má - Nokia zřejmě na rozdíl od Microsoftu pochopila, jak zásadní aplikace to je - a prostě jsem si zafixoval, že "na Nokii je".
• Nemá (zatím) zpřístupněné sdílení připojení k Internetu.  Pro mne opět dealbreaker - připojuji si přes mobil pracovní notebook, zkušenost ukazuje, že je takto připojení mnohem lépe funkční než přes "zabudovanou" SIM kartu.  Opět analogie k iPhone, který tuto funkci také původně neměl.  Bohužel se mi dostalo nepřesné informace, že to Lumia má v nastavení a umí; ona to umí, ale v systému je funkce znepřístupněná (bez komentáře...) a snad prý jednou bude zprovozněná v nějaké nové verzi systému.
• Systém si nepamatuje rozepsanou SMS - po opuštění aplikace na zprávy a návratu musíte psát znova.  Hloupé přehlédnutí..
• Děsně pomalu se nabíjí (minimálně ve srovnání s iPhone), což je ve spojení s malou výdrží baterie nepříjemné.

Co je naopak super - foťák je vynikající, systém výborně vypadá a příjemně se používá (a UI je podle mne momentálně napřed před systémem iPhone), "nedostatek" aplikací nijak zásadně nevadí (s výjimkou Skype mám vše co potřebuji a pár zajímavých navíc), a mám prostě rád modrou.

Další věc, která nepotěší, je, že český trh má pro zahraniční výrobce pořád status třetího světa.  Chápu, že "výběhové" N9 je potřeba někde prodat, ale situace, kdy se Lumia už několik měsíců prodává (levněji) ve vedlejším Německu moc lichotivá není; odsunutí prodeje z ohlašovaného 16.1. na začátek února mne také nepotěšilo.  Měl jsem si jí koupit z e-shopu už v prosinci (tehdy dokonce byla za pěkných 400 EUR) a na české zastoupení Nokie se vykašlat - budu si to pamatovat pro příště.  Nakupovat cokoli u nás se v době Internetu a otevřeného trhu v rámci EU prostě nevyplatí, jen doufám, že to místní prodejce časem poučí, nebo zabije.

Zatím mi uvedené chybky radost trochu kazí, ale existuje slušný potenciál, že za pár měsíců budu spokojeným uživatelem.

Momentálně by asi (nerad to přiznávám) byla lepší volbou N9, pokud se sežene za rozumnou cenu - počítám, že Lumia 800 jí na hodnotě zkrouhne.

Letos se co se týče výborných filmů opravdu urodilo!  Inception, A Single Man, Shutter Island, a teď tohle...

Scott Pilgrim by se asi dal zařadit jako "komedie" (přinejmenším je nesmírně zábavný).  Jeho problém bude bohužel v tom, že cílovou skupinou je jen určitá část populace, zatímco zbytek ho (podobně jako třeba The Fountain) buďto jen vůbec nepochopí, nebo naopak bude nesnášet. Škoda jen, že si díky tomu na sebe sotva vydělá, takže něco podobného pravděpodobně hned tak znovu neuvidíme...

Na tom ale zas tak nezáleží, koneckonců natočeno už to je; a pro mne to byl fakt skvělý zážitek.  Scott Pilgrim totiž kombinuje (odlehčeným způsobem) akčnost a podívanou Inception s vizuální vypiplaností A Single Man, to vše okořeněné nepřetržitým ohňostrojem poměrně sofistikovaných vtipů.  Musím říct, že jsem se dobře bavil od začátku až do konce; navíc na to, jak neseriózní je to film, v něm všichni výborně hrají a zjevně je to bavilo přinejmenším stejně jako režiséra.  Pokud vám je řekněme 18 - 45, nenechte si ujít!

Mimochodem, co na IMDB blbnou s těmi českými názvy? Vždyť zbytek webu je pořád anglicky, a třeba kombinace "Back to the Future, Návrat do budoucnosti 2, Back to the Future Part III působí opravdu srandovně. O, ehm, filmu jménem "Pocátek" nebo "Zurící býk" nemluvě...  Proč web, který je komplet v angličtině a pokud mohu soudit přepnutí do jiných jazyků nenabízí, najednou začne používat české názvy?  Zprzněnou diakritiku zřejmě vysvětluje neschopnost systému IMDB pracovat s kódováním, schválně zkuste do vyhledávání zadat český název filmu obsahující písmenko s háčkem.  Takže nejen, že názvy jsou nepochopitelně v češtině, ale část filmů podle českého názvu nenajdete, tedy pokud ho nezadáte bez diakritiky.  Vážně nechápu.

P.S. Kolik bych dal za lístek: Scott Pilgrim: 300 Kč

Kdo jste ještě neviděli "nový" Amazon Kindle - čtečku elektronických knih - určitě mrkněte na web Amazonu; tohle je přístroj, který za svou cenu určitě stojí za uvážení - mnoho napoví následující obrázek, který opravdu odpovídá realitě.  Ještě lepší je mrknout se na nějaké to video.  A pozor na správný tvar, jedná se o Kindle, nikoli o Kindla :-)

Pokud o nákupu uvažujete, snad pro Vás bude zajímavých následujících pár řádek.  Nebudu psát další kompletní recenzi, ostatně těch se vyrojilo od nových majitelů čtečky až dost.  Stačí odkázat na jednu z těch lepších, která spoustu otázek zodpoví, a zabývat se jen tím, co jsem nikde nenašel, nebo co zajímá specificky mne...

Schválně jsem čekal, až nepůjde jen o první dojmy; teď mám v Kindlu nějakých 20 knih, většinou koupených, jednu už celou přečtenou a další rozečtené...  Takže jen v rychlosti tím, co mne zaujalo.

Přístroj a ovládání

Když jsem měl Kindle poprvé v ruce, přišel mi "trochu těžký", ale fakt je, že v praxi se drží a "používá" líp než běžný paperback - už jen proto že odpadá problém s držením knihy otevřené na stránce, kterou právě čtete.  Obrazovka s "elektronickým inkoustem" je opravdu jedinečná a prakticky se vyrovná potištěnému papíru; osobně bych dal přednost krapet větší velikosti (otázka je, jak by se to odrazilo na ceně), a jinému řešení "klávesnice" dole - tu stejně s výjimkou navigačních kláves používám jen výjimečně, a například vůbec nenabízí čísla - ta se musí "psát" přes menu.  Otázka je, jaký vliv by to mělo na cenu přístroje.

Původně mi přišly zvláštní tlačítka na otáčení stran po stranách (na obou stranách je stejná kombinace - dolní větší pro posun vpřed, horní menší pro posun vzad).  Měl jsem dojem, že mnohem intuitivnější by bylo mít vlevo vzad, vpravo vpřed - do okamžiku, než jsem čtečku začal opravdu používat; často jí totiž držím jen v levé ruce, a zvolené ovládání se ukázalo jako dobře promyšlené a velmi praktické, protože nevyžaduje použití obou rukou; tahle připomínka by tedy byla nesmyslná.

Zvolil jsem verzi jen s Wi-Fi (bez 3G), protože jak jsem zjistil při dlouholetém používání iPhone, stejně se většinu času vyskytuji v místech s WiFi pokrytím (doma, kancelář, aeroklub, dům na horách).  Knihy s nejvyšší pravděpodobností "v terénu" nakupovat stejně nebudu, a na serfování po Internetu se Kindle příliš nehodí (o tom se ještě podrobněji zmíním).  WiFi tedy v kombinaci s připojením kabelem k PC bohatě stačí a na situaci, kdy by mi 3G připojení chybělo, jsem ještě nenarazil.

Samotný přístroj padne do ruky skvěle, dá se krásně držet, používá se pohodlně.  Ovládání má některé mušky, ale nic, s čím by se nedalo žít.  Můj kousek má trochu volný zadní kryt pod pravými "listovacími" tlačítky, takže se tam při stisknutí lehce prohýbá a mírně vrže; to extra kvalitním dojmem nepůsobí, ale na funkci to nemá vliv a za tu cenu to jsem ochotný přežít; v USA bych to asi reklamoval, ale posílat se s přístrojem přes oceán se mi nechce.  Jinak je to pro daný účel celkem kvalitní věc, a hlavně displej je opravdu vynikající a krásně se čte.

Výdrž baterie je až překvapující, a je zřejmě daná nenáročností displeje s technologií "elektronického papíru". Zatím se mi Kindle po prvním nabití vybít nepodařilo; rozhodně stačí na přečtení hned několika knih.

Co bych využil je malý vyklápěcí "stojánek" na zadní straně pro čtení s přístrojem odloženým na stole (vím, že se to nemá, ale rád si čtu při jídle).  Ale i bez toho se dá žít :-)

Nákup a dodání

Tady není moc o čem psát - kindle jsem ve čtvrtek odpoledne objednal, v pondělí ráno mi ho doručili.  Za zmínku stojí, že zřejmě díky velké poptávce není vždy skladem (já jsem měl štěstí, respektive sama tato skutečnost mne zviklala k nákupu), a občas je potřeba si pár dní počkat na novou dodávku (nyní má například "předpokládané odeslání během 3-5 dnů").  Také mne překvapilo, že přístroj a pouzdro, obojí odeslané současně, dorazily zvlášť, každý v jiném balíčku; ale myslím, že poštovné se platí stejně za každý kus, takže je to prakticky jedno.

Balení obsahuje přístroj samotný, USB kabel pro připojení do počítače, a "USB nabíječku", bohužel do americké zásuvky.  Může tedy mít smysl přiobjednat si nabíječku evropskou (dá se ostatně koupit u nás za pár šupů - třeba tahle); já ale momentálně nabíjím přes počítač nebo nabíječkou k iPhone.

Obsah a čtení knih

Tady bude asi hlavní problém pro českého uživatele, a pro část z nich problém dost zásadní - Kindle je totiž úžasná čtečka pro elektronické knihy, ale v češtině je nabídka obsahu víceméně žalostná.  Přeci jen těch pár "klasických" (myšleno od klasiků, nikoli papírových) knih bez autorské ochrany nestačí...

Já naštěstí čtu anglicky stejně jako česky, a abych se přiznal, čeští autoři mne prakticky nezajímají.  Proto je pro mne Kindle úžasný; i když i u nás se (papírové) knihy v angličtině koupit dají, výběr je omezený, a pořád vyžaduje cestu do knihkupectví; s Kindlem můžu využívat téměř kompletní nabídku Amazonu bez nutnosti platit poštovné a čekat na doručení knih.  Amazon tvrdí, že prodává přes 630 000 titulů, ale pořád je celkem dost knih, které (zatím?) v kindle verzi dostupné nejsou, a přečíst bych si je chtěl. Namátkou třeba knižní "předloha" k I Am Legend nebo cokoli od Patricka O'Briana.  I tak jsem ale velkou většinu titulů, o které mám zájem, bez problémů našel.

Zde bych měl zmínit věc, která mi moc sympatická není... Jak už je dnes běžné třeba i na YouTube nebo iTunes Shopu, Amazon i u vlastníka Kindle důsledně rozlišuje zemi, ve které se nachází, a podle toho ho "diskriminuje".  To se děje jednak cenově (například klasické knihy bez autorských poplatků jsou pro Američany zdarma, ale Evropana stojí okolo dvou dolarů; i u "mainstreamových" titulů je "evropská" cena často o dolar až dva vyšší), což by mi zas tak strašně nevadilo - třeba sérii Milénium jsem si koupil v evropské australské (! podle obrázku na "obálce" v e-shopu Amazonu) verzi za vyšší cenu - ale současně je až absurdní, že některé knihy jsou dostupné jen pro Američany a já si je (naštěstí zatím jen teoreticky) koupit nesmím.  Má to ale řešení, stačí v nastavení u Kindle na Amazon účtu zadat adresu v USA (v mém případě známých, kde se fakticky občas vyskytuju), a přepnout tak účet do "amerického" režimu.  Když jsem to zkoušel poprvé, záhadně mi Amazon dovolil koupit jen něco, u zbytku (zřejmě přes kontrolu IP adresy) systém hlásil chybu a vyžadoval, ať se spojím s uživatelskou podporou.  Když jsem to, frustrován z nemožnosti koupit knihu kterou chci, dnes zkoušel znova (jen přepnutím už zadané adresy), všechno najednou fungovalo hladce.  Je to asi tak trošku podvod, na druhou stranu se odmítám omezovat při nákupu obsahu do zakoupeného zařízení, a publikační práva jednotlivých vydavatelů jsou z mého pohledu problém jejich, ne můj, zvlášť když si chci něco koupit. Nevidím důvod, aby mne někdo nutil koupit australskou místo americké verze elektronické knihy, nejspíš jen proto, že je dražší - jakkoli je tahle věta sama o sobě absurdní, protože text, který si kupuji, je naprosto totožný a žádné jeho "verze" neexistují; navíc Amazon tenhle "trik" se změnou adresy vcelku jednoduše umožňuje...

Například "The Ultimate Hitchhiker's Guide to the Galaxy" od Douglase Adamse (protože se jedná o celého Stopařova průvodce, je to opravdu fůra zábavy) stojí v americké verzi $9,99, zatímco já za evropskou verzi zaplatil $13,97... To už je opravdu znát, vzhledem k tomu, že se jedná o naprosto totožný text.

E-knihy samotné jsou většinou "v pohodě".  Trochu mne překvapilo, že zřejmě často i u "normálních" vydavatelů vznikají naskenováním a prohnáním přes OCR z tištěné knihy, s následnou korekturou - tak nějak bych čekal, že vydavatel bude mít k dispozici elektronickou verzi textu... Poznat je to třeba v tom, že někde je místo "I" (tedy často používaného anglického "já") číslice 1; nebo naopak místo "1" najdete malé "i".  Prakticky to ale žádný dopad nemá.  Hlavní nevýhodou některých e-knih, která mne původně vůbec nenapadla, je absence fotografií, které v originální knize jsou (v mém případě některé knihy o válce v Afghánistánu), ale v e-verzi knihy buďto nejsou vůbec, nebo v tragické kvalitě (prozrazující zběžné naskenování), která se s použitelností normální fotky nedá srovnat, i když by to černobíle Kindle uměl.  To mi přijde škoda a je to spíš lenost vydavatele.  U běžné knihy "jen na čtení" to ale samozřejmě problém není, málo knížek fotografie obsahuje.

Další věc jsou ceny; ždímání Evropanů jsem už v předchozím textu zmínil, ale dost mne překvapilo, že přes tvrdošíjně opakované tvrzení Amazonu o tom, kolik při nákupu Kindle verze proti normální papírové knize ušetříte, to není tak docela pravda; jde totiž o malý obchodní trik - Amazon vždy uvádí úsporu proti vázané verzi dané knihy.  Paperbacky jsou ale prakticky bez výjimky o trochu levnější než elektronická verze!  Samozřejmě z ČR to úplně neplatí, protože poštovné jakýkoli cenový rozdíl bezpečně smazává; ale i tak mi to přijde trochu absurdní...  Uvidíme, kam se cenová politika vyvine, ale fakt je, že ceny za paperback nebo e-book jsou v poměru k užitku dostatečně nízké na to, aby mi to bylo jedno (třeba u filmových DVD, hudby na CD nebo u některého software bych totéž rozhodně netvrdil).

Nákup e-knih má i další nevýhodu - je snad až příliš jednoduchý, a obávám se, že jsem za poslední tři dny utratil za knihy víc, než za tři roky předtím :-)

Využití - PDF

Musím říct, že mimo samotné možnosti mít s sebou "knihovnu v kapse" (už jen kolik to ušetří místa a váhy při cestě na dovolenou) mě u Kindle lákala i možnost čtení PDF souborů a prohlížeč webových stránek.  Bohužel, v obou případech se ukázalo, že přístroj funkce sice nabízí, ale ve skutečnosti zas tak použitelné nejsou.

PDFka docela nerad čtu z obrazovky počítače, na druhou stranu tisknout je je s ohledem na skutečnost, že je většinou potřebuji přečíst jen jednou a pak zahodit, celkem neefektivní a zbytečně drahé.  Kindle a jeho "elektronický papír" by se pro tyhle účely zdál jako ideální, a PDF dokumenty skutečně zobrazit umí. Jenže..

Má to totiž nevýhodu související s velikostí přístroje; ten je fakticky uzpůsobený na "stránku knihy", zatímco PDF dokumenty jsou prakticky vždy formátovány na velikost A4.  Kindle je tedy zobrazí, ale zmenšení je značné a čitelnost mizerná; stačí to jako nouzovka když nemáte jinou možnost dokument zobrazit, ale rozhodně ne na pravidelné čtení.  Problém se dá částečně řešit změnou orientace stránky na šířku, což je sice o dost lepší, ale pořád to má k dokonalosti daleko a naopak to vyžaduje neustále každou stránku po obrazovce posouvat.

PDF dokumenty je do přístroje možné nahrát přímo (po připojení k počítači kabelem se prostě zobrazí jako další disk), nebo je zaslat na e-mailovou adresu přístroje (nazevpristroje@kindle.com) s tím, že se do Kindle při nejbližší příležitosti samy nahrají.  Recenze zmiňují, že při poslání mailem Amazon PDF automaticky zkonvertuje na formát pro Kindle, takže mne zmátlo, že když jsem si nějaká ta PDFka poslal, ve formátu PDF také do přístroje dorazila...  Než jsem si po delším hledání přečetl, že k automatické konverzi docházelo jen u starších verzí přístroje.  U aktuálního Kindle 3 je při posílání PDF souboru nutné do předmětu zprávy napsat klíčové slovo "convert"; bohužel u mého testovacího dokumentu konverze dopadla tragicky, jednak s problémy stejnými jako u softwarových prevaděčů zmíněných níže, jednak Amazon kompletně "zmršil" češtinu.  Kromě jednoduchých čistě textových PDF v Angličtině tudy bohužel cesta nevede.

Konverze PDF je také možná přes externí software; zkoušel jsem Calibre, MobiPocket Converter a ještě jeden placený soft na který si nevzpomenu; bohužel ve všech případech byl výsledek použitelný jen částečně.  Problémy působily jak hlavičky a patičky stránek v dokumentu (v "průběžném" textu zkonvertovaného dokumentu se pak nesmyslně uvnitř textu neustále opakují), tak (a to je horší) jakékoli trochu složitější formátování a tabulky, které většinou po konverzi skončily jako totální nesmyslná změť textu.  Možná by se to dalo částečně vyřešit při detailním nastavení konverze v rámci software, ale to samo o sobě zabíjí původní smysl "rychle nahraju, bleskově nastavím, přečtu a zahodím", takže tudy cesta tak úplně nevede - pokud se neobjeví nějaký skutečně použitelný konvertor (nastavení plochy stránky bez hlaviček pro uchování, a zachování tabulek ve formě obrázků by snad tak složité být nemuselo...).

Bohužel, zdá se že pro tenhle účel by to chtělo Kindle DX s podstatně větším displejem (a tedy bez nutnosti konverze dokumentů).  Snad někdy jindy..  Zatím mám Kindle na čtení knih a na PDFka jen nouzově.

Využití - web

Přístroj obsahuje webový prohlížeč jako "experimentální" funkci (sem patří také přehrávání MP3 souborů a "text-to-speech" čili automatické předčítání textu, samozřejmě jen anglicky).  S ohledem na to funguje překvapivě dobře, a zvládá zobrazit i složitější "webové aplikace" typu Gmail.

Zadávání adres je vzhledem k "polovičaté" klávesnici bez čísel a symbolů trochu komplikovanější, ale dá se s tím žít.  Větším problémem je absence rozumného způsobu jak ovládat kurzor - je to možné jen čtyřsměrnou "kolíbkou", která umožňuje skokový pohyb, a často je problém se na konkrétní odkaz trefit.

S ohledem na to musím říct, že prohlížeč v Kindle je sice použitelný, ale opět jen jako nouzovka, když si potřebuji najít dopravní spojení nebo nemám jiný způsob, jak si konkrétní stránku zobrazit.  Pro tyhle účely je přes svojí mnohem menší obrazovku daleko lepší využít iPhone - tím je asi řečeno vše; je ale fajn, že tu pro případ nouze tahle funkce je.

Využití - MP3

Velkým překvapením je, že Kindle dovede přehrát hudbu ve slušné kvalitě a hlasitosti - vzhledem k velikosti reproduktorů.  Rozhodně lépe než průměrný notebook (bez přídavných reprobedniček).  Záporem ovšem je absence jakéhokoli sofistikovanějšího ovládání - pokud mohu soudit, tak Kindle umí jen hudbu pustit/zastavit (klávesová zkratka ALT+SPACE), případně přeskočit na další skladbu (ALT+F), což skutečně není ideální; nějaké jednodušší ovládání v menu (tam je jen ono play/pause) by se vážně hodilo.

Závěr

Co dodat?  Amazon Kindle je super zařízení, za zajímavou cenu, výborně použitelné a určitě dobrá investice.  Pokud čtete anglicky, vřele ho doporučuju, pokud ne, asi to chce počkat, jak se scéna s elektronickými knihami u nás vyvine...  A pozor, je značně nakažlivý, jak kdosi podotknul - kdo si ho půjčí do ruky, brzo ho objednává :-)

Zhruba v tomhle duchu se nesou reakce "laické" veřejnosti na mimořádně dementní článek pana Gazdíka, který dnes vyšel nejen na iDnes, ale i v tištěné podobě deníku MF Dnes.  Někdo se (naštěstí) pozastavuje nad tím, že se článek sám zdá být poněkud nesmyslný, ale většina lidí si ho přečte, a začne se pohoršovat, jací jsou ti piloti blbci...  Vysvětlení, jak se věci mají doopravdy, je trochu složitější, ale pokusím se ho tady stručně a jasně předložit (podotýkám, že mezi angličtinou a češtinou simultánně tlumočím, ale s mým pilotním uměním to nijak nesouvisí).

Nejprve trochu informací o pozadí celé věci:

V roce 2003 vznikla v rámci vytváření "jednotného evropského nebe" organizace "Evropská agentura pro leteckou bezpečnost", anglickou zkratkou EASA.  Od roku 2008 pak nabyla plných pravomocí, které mimo jiné zahrnují možnost vydávat předpisy a nařízení ohledně letecké bezpečnosti, které jsou závazné pro všechny členské státy EU; tyto pravomoce mu byly delegovány jednotlivými státy, které je dosud řešily přes vlastní úřady - u nás ÚCL (Úřad pro civilní letectví).

Tuším v červnu letošního roku upadlo kluzáku L-13, provozovaném v Rakousku, před přistáním křídlo, a posádka zahynula.  Nehodu vyšetřoval rakouský úřad; mimo jiné bylo zjištěno, že u tohoto letadla nebyla vedena řádná provozní dokumentace, a že s nejvyšší pravděpodobností daleko překročil výrobcem předepsané provozní spektrum - jinými slovy významný podíl času ve vzduchu strávil při akrobacii, kdy se (zejména při nepřesně zaletěných figurách) konstrukce letadla mimořádně namáhá, a která je normálně výrobcem dramaticky omezena a důsledně se sleduje.

EASA to řešila s nástupcem výrobce, původně cestou kontroly dokumentace a historie provozu všech kluzáků L-13 Blaník, spojené s prohlídkou kritického místa, kde došlo ke zlomení nosníku.  Toto nařízení včetně postupu prohlídky bylo vydáno v angličtině i v českém jazyce. Následně bylo zpřísněno a zpřesněno - jenže v tom okamžiku už jen v Angličtině, bez překladu; proti tomu se aeroklub ČR ohradil, i poněkud humornou formou tohoto dopisu českému úřadu ÚCL. Předminulý pátek pak EASA náhle opět změnila názor a vydala nařízení nové, zakazující provoz všech kluzáků L-13, než bude vyvinuta metoda stoprocentně schopná odhalit případné trhliny.  Pokud máte zájem o podrobnosti, přečtěte si prohlášení ÚCL k této věci.

Nesmyslnost takového nařízení pominu (analogicky by se dal uvést příklad: "Franz Schmidt se ve své 8 let staré Oktávce v lednu naboural na zcela sjetých letních pneu, tudíž úřad zakáže všem majitelům vozu Škoda Oktávia (bez ohledu na stáří a stav pneumatik) se svým autem do odvolání jezdit, protože by mohlo být nebezpečné"), zásadní je, že bylo vydáno pouze v angličtině.  Přitom samotná problematika zákazu letů u všech L-13 je podle mého názoru z novinářského hlediska mnohem zajímavějším tématem.

Zdůrazňuji, že toto nařízení má u nás váhu zákona, a jeho porušení může mít pro české provozovatele zásadní důsledky.  Současně se nejedná o nijak jednoduchý text - pokud anglicky umíte, jistě si hladce přeložíte následující pasáž z něj:

 

Before next flight after the effective of this AD, take the following actions: (2) Insert this AD in the sailplane´s Flight Manual and inform the pilots accordingly. (3) Carry out an inspection of the wing critical areas in accordance with Aircraft Industries a.s. Mandatory Bulletin No. L13/109a “Checking of the connection of the bottom wing suspension with spar cap – review of the operation conditions”. (4) An inspection that has been accomplished prior to the effective of this AD in accordance with Aircraft Industries a.s. Mandatory Bulletin No. L13/109a “Checking of the connection of the bottom wing suspension with spar cap – review of the operation conditions” is acceptable to comply with the requirement of paragraph (3) of this AD. (5) If any cracks are detected during the inspection required by paragraph (3) of this AD, no further flights are permitted. (6) Check the sailplane record and determine the following:  

To be determined Ratio  

Ratio between Aerobatics Flight Hours (FH) and total accumulated FH since new. 2%  

Ratio between Total number of winch launches (WL) and total accumulated FH since new. 5 WL/FH  

Ratio between Dual FH and total accumulated FH since new 50%  

If any ratio is exceeded, no further flights are permitted.

(7) If the sailplane records are missing or incomplete, no further flights are permitted.

(8) Submit the information requested by Mandatory Bulletin No. L13/109a to

Aircraft Industries a.s. for further assessment.

 

Ukázka z posledního nařízení (zákaz všech letů):

 

However since issuance of AD 2010-0160-E, further analysis indicates that the June 2010 L-13 BLANÍK accident occurred before the sailplane wing main spar reached its theoretical estimated fatigue safe life limit. Consequently, the AD 2010-0160-E action requiring to determine and to comply with specific usage ratios might not be sufficient to ensure safe operation. Indeed, there is high variability of the load levels and the frequency of load application during aerobatics flight hours, and therefore a high variability of the induced fatigue damage. This concern is accentuated when a doubt exists on the completeness or accuracy of aerobatic flight hour  records.

For the reasons stated in the above paragraph and knowing that the inspection method as described in Aircraft Industries a.s. Mandatory Bulletin No. L13/109a is likely not sufficient to detect the potential fatigue cracks, as a conservative measure, this AD is prohibiting any operations of L-13 and L-13 A BLANÍK sailplanes. 

 

Upozorňuji, že se jedná o nařízení, které je nutné dodržet a přesné dodržení požadovaného postupu je zcela zásadní.  Analogicky si představte, kdyby u nás byla vydána nová dopravní vyhláška - jen v angličtině s tím, že stejně většina lidí anglicky nějak umí...

Aerokub ČR s ohledem na to dle mého názoru zcela oprávněně požadoval, aby tato nařízení byla vydávána i v úředním překladu do češtiny, tak, aby byla zajištěna jejich srozumitelnost a jednoznačnost i pro sportovní letce a provozovatele, kteří anglickým jazykem nevládnou.

Tolik fakta; k publikovanému článku mám následující výhrady:

• Rozhodně se nejedná o to, "aby se letecká Evropa bavila s Čechy výhradně jejich jazykem".  Jde o to, aby závazná nařízení byla vydávána v úředním překladu do Češtiny, stejně jako tomu je u veškerých jiných zákonných norem EU.
• Nejedná se o překlady "veškeré technické dokumentace" - tu stejně používají jen autorizované servisní organizace, jejichž pracovníci proto musí mít zkoušky z angličtiny.  Pilotní příručky k jednotlivým letadlům se (naprosto logicky) u letadel registrovaných v ČR už do češtiny stejně překládají, je to vyžadováno ÚCL.
• Není pravda (jak článek naznačuje), že by hrozilo, že by EASA "zakázala Čechům létat, protože neumějí anglicky".  Požadavek na překlad právních norem do úředního jazyka je zcela legitimní a byl při vzniku EASA vznesen několika dalšími státy; k jeho realizaci zatím nedošlo čistě z finančních důvodů.
• Opět, nejedná se o žádné "analýzy" nebo "zprávy z nehod" v češtině, ale pouze o právní normy (nařízení).
• Úplně absurdní jsou pak "argumenty" v posledním odstavci článku - vůbec se nejedná o dopravní piloty nebo letce NATO, ale o sportovní létání.  To už by bylo rovnou možné použit argument "Jakto že jezdíš na jízdním kole, když neumíš anglicky?"
• K létání v rámci ČR angličtina skutečně nutná není.  Pokud chcete přistát na mezinárodním letišti nebo letět do zahraničí, pak musíte anglicky umět a mít na to zkoušky, ale s požadavkem na překlad nařízení to nijak nesouvisí.  Troufám si tvrdit že na použitelné úrovni u nás anglicky umí méně než polovina sportovních letců; a u většiny z nich to nestačí k překladu právního textu.  Není na tom nic divného a nechápu, jak se nad tím vůbec může někdo pozastavovat.  Dopravní nebo vojenský pilot samozřejmě anglicky umět musí.

Fascinuje mne "kvalita" novinářské práce v poslední době, která je u "seriózního" celostátního deníku zcela na úrovni bulváru, jako by nestačil včerejší článek o "taxametru", zjevně také plný chyb a nesmyslů.  Přitom to mohl být celkem zajímavý článek na téma "EU vydává letecké předpisy bez překladu" - o kolektivním trestu pro všechny vlastníky daného typu letadla za to, že se někdo o to svoje správně nestará a zabije se, nemluvě.  Otázkou je, co s tím?  Získávat zprávy jen z blogů?  Číst pouze zahraniční média, kde se dá předpokládat, že si novinář přinejmenším dal tu práci, cituje přesně, když něčemu nerozumí, konzultuje s odborníkem a zdroje si ověřil?

Ach jo...

Žádná převratná politická aféra to není, ale nepříjemný dojem to ve mně zanechalo.  Využití sociálních médií v politice má i svá úskalí, jak se už přesvědčil bývalý premiér Paroubek - hlavně ve své rychlosti a nemožnosti vzít cokoli zpět, když se náhodou ukáže, že to není tak úplně pravda.

Záměrně ponechávám kromě vysvětlujícího popisu bez dalšího komentáře.

Pokud sledujete média, bude pro Vás zajímavá až poslední část (z Twitteru).

Z odposlechnutého dialogu mezi zbrojařem Marešem a (nyní již bývalým) náměstkem ministra vnitra Kopřivou:

 Mareš: To je špatný, no... Jak moc je pravděpodobný, že vy tam zůstanete?

Kopřiva: Spíš míň, no... Ale kdyby to dopadlo dobře, tak by tam mohl být Pavel Severa, s kterým že jo, se kterým bysme si to mohli takhle předat, ale je to trochu ohrožený, tam jsou nějaký boje v Topce, kterým nerozumím, a jestli on sedí u Mirka Kalouska a dozvíme se, jestli ho tam nanominuje... Jestli jo, tak si tam může příští týden sednout, já budu jeho poradce, Miloš tam bude, jako by ty kontakty zůstaly.

Read the rest of this post »

Bude trochu komplikované o tomhle filmu psát a "neopisovat" při tom, co všechno už o něm bylo a bude napsáno... Hlavně od Fuxofta, se kterým se až podezřele často v názorech shodnu.

Zkusím to vzít trochu obecněji, třeba to pomůže.

Mám v podstatě jen pár kritérií, které musí film splňovat, aby byl dle mého názoru výborný nebo přímo vynikající.. Stručně by se asi daly shrnout následovně:

• Musí být aspoň trochu "chytrý" - snad stačí jen dobrý nápad, nebo to, že nad scénářem někdo evidentně přemýšlel,
• nesmí z diváka dělat hlupáka - řešením problémů ve scénáři buďto naprosto nelogickým chováním postav, nebo prostě tím, že film předstírá, že se nic takového vlastně nestalo,
• musí vzbuzovat emoce - pokud možno ne prvoplánově; nicméně kvůli prožitkům do kina chodíme, a emoce nebo empatie nás vtahují z reality do děje na plátně,
• a nakonec: musí mít slušný konec - o tom by se dal napsat samostatný článek; film rozumně ukončit je jeden z největších problémů kinematografie vůbec.

O "Inception" tohle všechno platí, a je to opravdu vynikající film v mnoha ohledech.

(Poznámka pod čarou: český název "Počátek" je skutečně nesmyslný, i když důvody, jak vznikl, jsou celkem nepodstatné.  Správně by mělo být Fukovo "Vnuknutí")

Navíc se o něm dá říct, že všichni herci hrají skvěle; přitom žádný na sebe v zásadě nestrhává všechnu pozornost, jak se to někdy ve filmech stává.  I Lenorado di Caprio jako "hlavní" hrdina hlavně pomáhá ději a i když má nejvíc prostoru, nezastiňuje ostatní.  Dokonce ani nevadí, že jsem ho relativně nedávno viděl v částečně podobné roli v obdobně výborném filmu "Shutter Island" (pokud jste neviděli, doporučuji!).  Velmi příjemně mne překvapila Ellen Page; chvilku jsem sice přemýšlel, odkudžejíto...., ale rozhodně má obrovské charisma - i když její role zde je spíš jen šťourat a občas navrhnout řešení.  Arthurovi, nebo chcete-li, Josephu Gordon-Levittovi jeho trik (určitě poznáte co myslím) tak trochu závidím :-)  František Fuka byl jiného názoru, je vidět, jak je vkus individuální :-) 

V poslední době je módou točit velmi drahé filmy k prasknutí nacpané "úžasnými" trikovými sekvencemi, které se tvůrci snaží divákům přímo omlátit o hlavu a omráčit je tím.  Bohužel často pak zbytek filmu za moc nestojí, v lepším případě je sotva průměrný...  Inception nepochybně triků obsahuje hodně, ale úspěšně je používá ne jako jediný stavební kámen, ale pro podporu děje.  Těch méně okatých si tak ani nevšimnete, což je opravdu dobře, a všechno je díky tomu mnohem uvěřitelnější.  Dobrá práce.

Scénáře Christophera Nolana jsou obecně velmi dobře promyšlené. Dokonce si troufám tvrdit, že v tomhle případě to filmu komerčně dost pomůže - protože nejeden filmový fanda bude tak jako já Inception chtít vidět přinejmenším jednou znovu - aby do zápletky lépe proniknul, ale samozřejmě i aby si ho důkladněji vychutnal.  Musím říct, že mne skutečně mrzela volba představení od 21:30, protože jinak bych si obratem koupil vstupenku hned na další představení - bohužel dnes už samozřejmě žádné nebylo.

Dokonce i Hansi Zimmerovi se podařilo vyprostit ze zajetí rutiny, a pro tenhle film vytvořit dosti "nezimmerovský" a jinak výborný soundtrack, který skvěle podporuje děj i atmosféru.

Všechno do sebe prostě úžasně zapadá, a výsledný efekt je synergicky mnohem lepší, než kdyby šlo o film výjimečný jen v jednom směru.  Byla by vážně škoda na Inception do kina nejít!

Rozhodně se v poslední době (letos?) objevuje až podezřele hodně dobrých filmů... Jak si povzdychl kamarád po zhlédnutí Inception: "Kdyby tohle byl dnešní filmový průměr, rozhodně bych si rád zvyknul."

Na konec snad jen povzdechnutí nad tím, jak obtížné je dnes přijít se skutečně originálním nápadem - Inception částečně (a naštěstí opravdu jen v dílčích rovinách) připomíná samozřejmě Matrix (to se přímo nabízí - ale je myslím trochu lepší, samozřejmě mluvím jen o prvním dílu), ale i již zmíněný Shutter Island (ne jen hlavním představitelem - nebo se pletu?), a kupodivu také celkem slušný Push.

P.S. Abych použil opsané hodnotící kritérium "kolik bych byl ochoten zaplatit za lístek, aby to ještě stálo zato": Inception: 500 Kč

 P.P.S.: Jsem zvědav, co napíše Tlamiczka

Protože Google se ve své moudrosti rozhodl nuceně přesunout všechny blogy na systému Blogspot na svůj hosting, rozhodl jsem se přesunout dočasně sem a následně rozběhat nějaký slušný vlastní CMS.

"Staré" blogy, nadále bez aktualizace, najdete na:
http://uchytil.info/hotlgl/blog.html   (ten v češtině)
a
http://blog.uchytil.info  (ten v angličtině)

Váš,

Kuba